Sdružení vlastníků - radost i starost
Do Občanské poradny Karviná přišly dvě ženy jako zástupkyně jednoho domu, jenž je sdružením vlastníků jednotek. V tomto domě je 14 bytových jednotek, jejichž majitelé se dohodli na celkové revitalizaci budovy. Na shromáždění byla stanovena a odhlasována částka, která se bude platit v rámci fondu oprav. Jedna z rodin však již druhý měsíc fond řádně neuhradila.
Vlastníci ostatních bytů proto začínají být nervózní, zatím totiž nemají ve stanovách uveden postup pro vymáhání dluhů na nákladech s bydlením. Nevědí tedy, jak by měli postupovat dále, případně jak dlouho lze čekat, než začnou dluh vymáhat.
Poradkyně s uživatelkami jejich problém prokonzultovala a následně jim poskytla informace ze Zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů:
§ 13 „Vlastník jednotky se podílí na správě domu v rozsahu, který odpovídá jeho spoluvlastnickému podílu na společných částech domu, není-li mezi vlastníky jednotek dohodnuto jinak."
§ 15 „Vlastníci jednotek jsou povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku. Pokud dohoda neurčuje jinak, nesou náklady poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu. K tomuto účelu skládají vlastníci jednotek předem určené finanční prostředky jako zálohu. Výši záloh si určí vlastníci jednotek usnesením shromáždění dopředu tak, aby byly kryty předpokládané náklady, které bude nutné vynaložit v následujících měsících i v dalších letech. Výši částky a den její splatnosti sděluje vlastníkům jednotek výbor nebo pověřený vlastník. Není-li výbor nebo pověřený vlastník zvolen, rozhoduje se o výši částek nadpoloviční většinou všech vlastníků jednotek v domě. K zajištění pravomocně přisouzených pohledávek vlastníků jednotek vzniká dnem právní moci rozhodnutí soudu vlastníkům jednotek zástavní právo k jednotce povinného vlastníka."
§ 16 „Pohledávky vlastníků jednotek vzniklé z neplnění povinností se při rozvrhovém jednání uspokojí po uspokojení pohledávek daní a poplatků, před ostatními pohledávkami."
Uživatelky mají tedy možnost tyto informace předat ostatním vlastníkům. Následně by měl být přidán do stanov bod o postupu při vzniku pohledávky ze strany vlastníka a jejím vymáhání. Je také možné ujednat a ve stanovách upravit, že pro toto vymáhání bude mít společenství možnost oslovit právníka, který by tyto záležitosti řešil. Stanovení lhůty pro vymáhání částky je pak plně v pravomoci vlastníků, kteří se na ní dohodnou - stejně jako v předchozích bodech - hlasováním.
Následně lze dlužníka oslovit prostřednictvím doporučeného dopisu a sdělit mu, jaký je postup k vymáhání dlužné částky, případně mohou vlastníci rodině navrhnout sestavení splátkového kalendáře, v němž by se zavázala splácet nejvyšší možnou částku vzhledem ke své současné finanční situaci. Vhodné by také bylo v dopise uvést, že v nejkrajnějším případě bude situace řešena soudní cestou, kdy se dlužná částka zvýší o náklady na soudní řízení, na advokáta, o úroky apod. Pokud by však dlužník na tuto výzvu a na návrh splátkového kalendáře nereagoval, je možné obrátit se na právníka a s žalobou (platebním rozkazem) pak na příslušný soud. Dále je zde také možnost zřídit zástavní právo k jednotce.
Uživatelky odcházely z poradny s tím, že se na základě získaných instrukcí pokusí ve sdružení s ostatními vlastníky upravit stanovy a odhlasují si postup při vymáhání dlužných částek.
Tato kazuistika byla vydána v rámci projektu
"Spolu proti problémům".
Podpořeno z Programu švýcarsko-české spolupráce.
Autor: Lenka Šimerdová Čas vydání: 12:04 06.09.2011